Mulčování

Čím mulčovat?

Mulčování mám více významů, než bychom na první pohled hádali. Nejčastěji se používá pro omezení růstu plevelu. Ale jeho dalším významným účelem je i obohatit půdu o organický materiál a omezit výpar vody z půdy.

Hlavní otázkou, na kterou bychom si měli odpovědět, dřív než se pustíme do mulčování, je - PROČ  chceme daný záhon mulčovat. Podle účelu pak vybereme nejvhodnější mulč.

Při výběru mulče také dbáme na dostupnost materiálu. Bereme vždy to, co máme nejblíž. Tedy nejlépe materiály z vlastní zahrady.

Nejčastější materiály pro mulčování v přírodní zahradě:

• Seno
• Štěpka
• Štěrk
• Plevel
• Sláma 
• Kartony

1. Seno

Dobře usušená delší tráva či luční porost jsou výborným mulčem zeleninových záhonů.  Dají se však použít i pod stromy a keře.

Účelem použití sena je 

• krátkodobě omezit růst plevelů 
• a po té poslouží jako hnojivo.  

Seno se rychle rozkládá, takže je potřeba ho pravidelně doplňovat. Ale jako hnojivo je výborné – na rozdíl třeba od slámy má vyvážený obsah dusíku a uhlíku, takže máte jistotu, že vám neochudí půdu.

 TIP: Pojezdová sekačka, kterou sekáte krátký pobytový trávník vám seno nevyrobí. Nechávejte si někde v rohu zahrady nebo na okrajích záhonů delší porost, který posečete 3x za rok strunovou sekačkou (dá se pořídit i elektrická) nebo srpem. Alespoň po týdenním sušení na sluníčku máte ukázkové seno!

POZOR: Nenechávejte čerstvý mulč ze sena na záhoncích přes zimu. Je to velmi vyhledávaný pelíšek pro různé hlodavce. Ti by vám pak na jaře sklidili úrodu dřív než byste řekli "mulč".

2. Štěpka

Když nám nestačí mulč ze sena, můžeme sáhnout například po štěpce. Tu používáme především do výsadeb dřevin - stromů a keřů, ale i do trvalkových záhonů. 

Hodí se všude tam, kde chceme omezit růst plevele. Štěpka má tu nevýhodu, že při rozkladu odebírá z půdy dusík a rostlinám by pak mohl chybět. Není tedy moc vhodná pro zeleninové záhony, protože většina zeleniny je velmi citlivá na nízký obsah dusíku v půdě. Dřeviny a vytrvalé byliny často dokáží růst i v chudších půdách. Přesto ale při mulčování štěpkou doporučuji (a platí to zvláště u ovocných druhů) doplnit k výsadbě vrstvu kompostu.

Výhodou štěpky je, že vydrží na záhoně 4-5 let. Nemusí se proto doplňovat tak často jak seno.

TIP: Pokud seženete, tak použijte štěpku z listnatých stromů. Jehličnany totiž obsahují více inhibitorů růstu.

3. Štěrk

Trend posledních let je zajisté mulčování štěrkem. Můžete ho vidět především u trvalkových štěrkových záhonů. Nic však nebrání jeho použití i u výsadeb dřevin. 

Účelem mulčování štěrkem je:

• omezit růst plevele
• zabránit výparu vody

Jako další účel toho materiálu se přidává estetická funkce. Zvláště do městských zahrad se štěrk může víc "hodit", proto je na místě i otázka "Co by se mi líbilo jako mulč?".

Nespornou výhodou štěrku je, že se prakticky nemusí měnit nebo až po dlouhé době - pokud je třeba zapadaný listím či smíchaný s hlínou. 

Hodí se do trvalkových záhonů s bylinami nenáročnými na živiny. Neboli - pokud se to nemusí hnojit, tak je štěrk to pravé. 

Jak ale už jistě tušíte, problém nastane u výsadeb, kterým potřebujete pravidelně dodávat hnojivo. U výsadeb ovocných dřevin či náročnějších trvalek, tak sáhněte radši po jiné formě mulče.

TIP: Pokud byste přece jen chtěli použít štěrk a zároveň potřebovali hnojit, můžete použít tekutá hnojiva jako například žížalí čaj neboli žížalicu. 

4. Plevel

Dostáváme se k trochu méně běžným postupům v mulčování. V zeleninových záhonech a v cestičkách kolem nich se mi jako mulč osvědčil plevel vytrhaný ze záhonů. 

Účelem použití plevele jako mulče je především:

• použití na nejbližší možné místo

Samozřejmě slouží podobně jako seno ke krátkodobému omezení růstu dalšího plevele, zadržování vody v půdě a po rozložení i k hnojení půdy. Není však třeba přenášet materiál z jednoho koutu zahrady na druhý, když nám vhodný mulč roste rovnou tam, kde ho potřebujeme.

POZOR:  Na velmi vytrvalé plevele jako je svlačec nebo pýr, ty jsou schopny zakořenit i po vytržení. Taky na volnou půdu nedáváme rostliny se semeny. 

5. Sláma

V přírodních či permakulturních zahradách se často na mulčování používá sláma. Funguje vlastně podobně jako štěpka - také při rozkladu bere z půdy dusík. 

Pokud máte domácí zdroj slámy a nevíte co s ní, smíchejte ji s hnojem anebo kompostem a může posloužit jako výborný mulč!

6. Kartony

Karton neboli lepenka se v permakultuře používá klasicky do záhonů "bez rytí" neboli "no-dig" záhonů. Kartonem se pokryje půda i s porostem, přidá se hlína a kompost, a voilá - máme záhon. Karton z počátku brání prorůstání plevele, po té se rozloží a záhon se další rok zakládá znovu. 

Jde tedy o rychlou formu mulčování, kterou omezíte růst plevele na místě, kde chcete mít záhon. Je však třeba počítat s tím, že se karton cca po roce rozloží a bude třeba mulč obnovit.

POZOR: Než naskládáte kartony na váš vysněný budoucí záhon, odstraňte z nich všechny lepicí pásky a umělohmotné štítky. Ty by se jen tak nerozložily :-)

Tráva ze sekačky

A kam s trávou z pojezdové sekačky? No přece na kompost! (Nezapomeňte trávu pořádně promíchat s hlínou.)