Trvalková výsadba: štěrk a biouhel
Poslední březnové dny proběhla u kostela ve Starém Lískovci v Brně úžasná proměna chudých travnatých ploch na pestré trvalkové záhony. Ze začátku trošku pomohla technika, většinu práce pak ale obstarali dobrovolníci z místní farnosti. Síla komunitního sázení se opět projevila a to se vždy dějí zázraky!
Dva typy záhonů
Osazovaly se dvě plochy a každá z nich měla jiné podmínky – jedna byla stinná a druhá naopak osluněná. Kromě různých druhů rostlin bylo potřeba zvolit také odlišné metody založení záhonů. Pro slunné záhony jsme zvolili štěrkový záhon a do stínu byl použit biouhel se štěpkou.
Štěrkový záhon
Je to trend posledních několika let a používá se hlavně ve veřejném prostoru, kde není péče o záhony tak intenzivní. Je určen pro suchá stanoviště, takže se do něj sází suchomilné rostliny. Účelem této metody je poskytnutí rostlinám dostatku vzduchu pro kořeny. Nenechte se však zmást – není to jen o zamulčování běžného záhonu vrstvou štěrku. Štěrkový záhon se skládá ze dvou vrstev.
1) Jemný štěrk
První vrstva se tvoří z jemnějšího štěrku frakce 4/8, který se postupně naváží na původní hlínu, se kterou se při tom lehce promíchává dohromady. Výsledná směs by měla obsahovat více štěrku než hlíny. Výška vrstvy je 10 cm.
Do této vrstvy se zasadí sazenice suchomilných trvalek. Protože jsme je ještě zasypávali další 10cm vrstvou, nechali jsme je trošku čouhat nad povrch.
Vysázené trvalky jsme pak opatrně zavezli 10cm vrstvou hrubšího štěrku frakce 8/16. Ten už má klasickou funkci mulče – zabránit odparu a růstu plevele.
A jaké jsem do záhonu vybrala rostliny? Použila jsem například šalvěj, řebříček, len, krásnoočko, bělotrn nebo rozchodník. Záhon tak bude kvést postupně po celou vegetační sezónu.
Záhon s biouhlem
Do stinného záhonu jsme vybrali druhy rostlin, které mají rády vlhčí půdu. To je u vysoké zdi kostela vždy problém, věděli jsme tedy, že budeme muset do půdy něco přidat. Tak jsme vyzkoušeli další trendy věc s téměř magickými účinky - biouhel!
"Biouhel se vyrábí zahřátím organické hmoty v prostředí s omezeným množstvím kyslíku. Zlepšuje půdu, zadržuje vodu a živiny, odbourává toxické látky." To by mohla být asi nejkratší definice biouhlu. Více se dočtete na stránkách Cirkusu C, který nám biouhel poskytl.
Samotný biouhel by ale nezvládl chudou půdu zlepšit a dostatečně oživit. Kdybychom ho přidali do půdy samotný, tak by naopak půdě živiny odebral. Smíchali jsem ho proto s 10cm vrstvou kompostu. Na 1 m² jsme přidali 20 l biouhlu a vše dobře promíchali i s trochou původní hlíny. Biouhel jsme předtím ještě v pytlích hodně prolili vodou.
Do takto připravené vrstvy jsme zasázeli rostliny jako například čemeřice, pomněnkovce, kakosty nebo sasanky.
Na závěr se stinný záhon zamulčoval 10cm vrstou štěpky, která pomůže udržet půdu vlhkou a bez plevele.
Pak už zbývalo jen zalít a jak řekl pan farář – modlit se, aby tam ty rostliny zůstaly :)
Ať vám to roste!